Hodně kilometrů bez nehod, pohodu v rodině a dost peněz v práci všem přejí do nového roku. Free a Veronika

Celkem často se diskutuje o rozdílech mezi 350kou a 250kou jawou, kdo si chce udělat z dvěstěpadesátky třiapůli musí kromě motoru sehnat ještě pravou stupačku(je delší), další rozdíl je v trojdílné plechařině u kejvačky a dvoudílných plechuů u novějších panelek u panelky není problém na plechách bývá vyraženo 250 nebo 350. U kejvaček musíte sehnat středový díl který se liší jen drobností.Prohlubeň je větší a plech lépe sedne k motoru pokud dáte plechy z 250ky na 350 motor na první pohled nikdo nepozná rozdíl jen nebudou úplně sedět u napojení u karburace.(viz foto)

Za Renďou do Tábora jsem vyrazil hned z rachoty ve Ždírci jsem se srazil s kamarády z Starého města. Pak už jsme razili po hlavních tazích směr Tábor.Po cestě jsme zažili několik adrenalinových akcí díky hovadským kamioňákům. Do cíle jsme dorazili za tmy a motorky jsme měli luxusně ubytované u Renďi v práci. Večer jsme zašli na pívko a kolem jedné jsme šli na kutě. Ráno byla pěkná kosa, ale vyplatilo se na startu stálo cca 80motorek a dost aut od roku 1920 do 1980. Cestou se zastavovalo na náměstích a den pěkně ubíhal. Závěr byl opět v Táboře kde jsme si odjeli sprint do vrchu a já jsem pak už vyrazil směr Pardubice kam jsem dorazil navečer. Bylo to moc pěkné zakončení sezony cca 400km jsem absolvoval na Veroniky Jawě 592.

Za kamarády na moravu jsme vyrazili v pátek po obědě, jelikož jsme neměli naspěch vzali jsme to oklikou a projeli se pěkných 120 kiláčků. Do cíle jsme dorazili navečer Pilníci už byli na místě a postupně se sjelá celá tlupa nadšenců do starých motorek. Chyběl jen Renďa, který se projel v poněkud velkolepějším stylu než my (zabloudil) a dorazil pozdě večer. Motorky se ubytovaly v dílně a my měli zajištěné ubytování v místní ubvytovně na letišti. Zbytek spal ve stanech na zahradě. Ráno jsem vstávali celkem brzy,ale počasí nepřálo, ikdyž podle předpovědi mělo v půl desáté přestat pršet vesele si pršelo dál. Proto padlo rozhodnutí vyrazil na výlet aspoň auty. Sebrali jsme se a  vyrazili do rádoby muzea Všeho možného. Už od začátku se nám tu moc nelíbilo, po prvních slovech průvodce už bylo jasno. Prošli jsme si exponáty s patinou což znamená tak zaprášené a neodstupné že si je ani neprohlídnete a mazali na oběd. Z první hospody jsme utekli v zděšení. Další už byla moc dobrá volba a skvěle jsme se nažuchly. Jelikož přestalo pršet vrátili jsme se na základnu osedlali oře a vyrazili do Moravské Třebové  na kejkle. Na zámeckém nádvoří byly stánky a atrakce, ukázka jízdy na koni a souboje. Poté jsme ještě za soumraku vyrazili na krátkou projížďku na rozhlednu, bohužel zavřenou. Za tmy jsme se vrátli do základního tábora a u sklenky alkoholu debatovali o všem možném. Ráno nás přivítalo krásné počasí. Na náměstí v Starém městě dorazili další motorky a společně jsme vyrazili na hrad Bouzov. Cesta byla dobře zvolená samá zatáčka a krásná krajina. U hradu jsme se rozdělili na žrouty a kulturní část populace. Jedna část vyrazila na svíčkovou a druhá na prohlídku hradu. Hrad je v velice zachovalém stavu a interiéry jsou původní. Následoval návrat do Starého města. Zbalení, loučení a cesta domů.

Víkend byl supr ještě jednou děkujem pořádající dvojci Antlíků a všem ostatním za účast a atmosféru.

Dovolenou jsme zahájili poněkud netradičně, a to pijatikou na Treronu, moto jsme měli zaparkované u kluků ve zkušebně a ubytování v chatce na zahradě taky bodlo. Ráno jsem byl nečekaně ready i přes slušnou porci vodek hlavně s Kubrtem. Zato počasí bylo v háji a tak jsme nikam nespěchali. Přespali jsme na chatě pod Lichnicí u rodičů a až další den jsme vyrazili. Počasí už bylo supr a první zastávka byl hrad Kámen, je zde expozice motorek a hrad je v dobrém stavu. Po prohlídce jsme razili dál a po cestě narazili na zříceninu hradu Dobronice s krásným výhledem do krajiny. Blížil se večer, a tak jsme hledali kemp, ten nejbližší byl i nejdražší, a tak jsme mazali dál. Přejeli jsme řetězový most a dojeli do kempu Pod Jezem. Tady se nám na první pohled zalíbilo, rozbalili jsme stan a šli na pivko, ceny dobré a pívo ještě lepší. V plánu jsme měli zámek v Bechyni, ale bylo pondělí, kdy jsou památky většinou zavřené, po dohodě jsme vyrazili do Tábora. Tábor určitě stojí za shlédnutí, prošli jsme si podzemní sklepení a husitské muzeum. Vrátili jsme se k Bechyni a zkusili další kemp, opět špatná volba, ale o to lepší byl následující kemp Pohoda. U řeky v supr prostředí, dobré ceny, pívo a celková pohoda. Vzali jsme si chatku, protože počasí nevypadalo nejlíp. Další den ráno pršelo… Naštěstí se kolem poledne vyčasilo a tak jsme se vrátili do Bechyně a shlídli zámek. Dál jsme razili na České Budějovice, minuli jsme Temelín a udělali menší nákup na kraji Budějic. Ubytovali jsme se v kempu Štilec – opět supr kemp u rybníka. Ze zkušeností můžu říct, že nejlepší kempy jsou ty spravované obcí, jsou levné, udržované, většinou v dobrém prostředí. Dalším cílem byla už z dálky viditelná rozhledna na Kleti, využili jsme volňásky z knihy pro cestovatele jako už po něklolikráte. Určitě můžu tuhle knihu doporučit – vyplatí se. Lanovkou jsme vyjeli na Kleť a poté jsme nabrali směr Český Krumlov. V Krumlově jsme prošli jeden prohlídkový okruh a vyrazili do města. Krumlov určitě stojí za návštěvu, známé historické město na seznamu památek UNESCO je dobře udržované a turisticky zajímavé. K večeru jsme nabrali směr Lipno. Po cestě jsme minuli Rožmberk. U Lipna to byla tragedie s ubytováním, ceny jak v Hiltonu, tak jsme zůstali až ve 4. kempu, opět obecním s polovičníma cenama než byly v předchozích kempech. Ráno jsme vyrazili na Šumavu a první zastávka byl Schwarzenberský plavební kanál. Projížděli jsme krásnou krajinou, supr zatáčky a silničky. Další zastávka byla největší zřícenina hradu v ČR Helfenburk. V Strakonicích jsme se zastavili spíš na kafe, hrad z venku vypadal strašně, samé lešení, naštěstí jsme se odhodlali jít dovnitř a vyplatilo se, rozsáhlá muzejní expozice za 40Kč, od pravěku po moderní dějiny. Sbírka motocyklů, historie pivovarnictví, tkalcovství a expozice dudáků. Neváhali jsme vyšplhat na hradní vež. Navečer jsme dorazili do kempu Milavy, jde spíše o seskupení kempů – kolem rybníka jsou tu celkem tři, obecní kemp měl snad nejnižší ceny, co jsme zatím viděli a k tomu dobré zázemí. Ráno jsme si dali snídani a vyrazili na vodní zámek Blatná. Omrkli jsme park a absolvovali prohlídku, zámek prochází rekonstrukcí a doposud na něm bydlí paní baronka. Cílem dneška byl ale Nepomuk, kam jsme dorazili odpoledne. Po chvilce bloudění jsme našli hřiště sloužící závodníkům jako depo a rozbalili stan. Schejby i Sukin už byli na místě a tak jsme pokecali a popili pívko. Sobota byla ve znamení tréningů a neochoty Schejbyho Hondy podávat očekávané výkony. Až po druhém tréningu se přišlo na závadu a pak už stroje obou jezdců byly v cajku. Celý den bylo krásně a blízký bazén lákal většinu lidí. Ráno už trochů vládla nervozita, závod odjeli první zavodníci na nejstarších strojích, pak ale v dalším závodě došlo k tragické nehodě. Po dvouhodinové pauze se opět závodilo. Sukin odjel svůj závod v pohodě, Schejbymu v půlce závodu začalo pršet, a tak zpomalil. My jsme už byli sbalení a se začínajícím deštěm jsme po závodě odjeli do nejbližšího kempu. V kempu Nový rybník jsme zůtali trochu déle, dali důkladnější hygienu a oběd a opět vyrazili na cesty. Vyrazili jsme do Železné Rudy, cestou jsme se stavili ve Velharticích, měli zavřeno, a tak jsme naplánovali návštvu na další den. Kemp v Železné Rudě je spíše průměrný. Bohužel celý den pršelo, a tak jsme museli poslouchat pořád dokola 4 písničky, které hrál přehrávač nastavený na opakované přehrávání. Že nám z toho za chvíli hrabalo, je jasný. Šli jsme se mrknout do města, tady není nic k vidění, je tu asi největší koncentrace bordelů a vietnamských tržnic, co jsem kdy viděl. Město je ošklivé, za návštěvu stojí jen muzeum motocyklů. Další den už bylo krásně, a tak jsme vyrazili do Velhartic. Za 50Kč jsme měli supr prohlídku s pěknou slečnou průvodkyní. Cestou přes Sušice jsme se dostali k hradu Rábí – ten je vidět už z dálky a jde o krásnou zříceninu gotického hradu. Absolvovali jsme oba okruhy a stahaní jak psi jsme vyrazili do kempu Antýgl na Šumavě. Kemp byl pro mně trochu zklamáním, byl nám doporučen a na netu jsem si ho taky vyhlídl. Bohužel s rozmachem turistiky jde ruku v ruce i zvýšení cen, a tak jsme byli vděční, že jsme si předtím v sámošce koupili večeři – tady by se nám prodražila a nic moc to nebylo. Nepotěšila ani absence teplé vody. Večer jsme se prošli na pívko do blízkého hotelu a pak spali jak zabití. Z Šumavy jsme pomalu nabírali směr domov. Při sešupu z kopců mně začala vařit brzdovka v zadní brzdě a musel jsem nechat moto zchladnout, na kotouč ani třmen se nedalo šáhnout a slušně se z nich kouřilo. V Kašperských Horách jsme v servisu dolili kapalinu a pokračovali na Kašperk. Tady nám dalo zabrat špatné značení, takže jsme se v kožakách pěkně prošli, bohužel na opačnou stranu než byl hrad. Návrat na rozcestí a opět výšlap. Potěšilo i to, že jde o nejvýše položený hrad v ČR, tak jsme si výstup řádně užili. Památka je po dvou rekonstrukcích a k vidění toho tu krom samotného hradu a krásného okolí moc není. Cestovali jsme dál a zakempili jsme stejně jako před týdnem v kempu Milavy. Pak už jen cesta domů většinou po hlavních tazích.

Dovolená se skvěle vyvedla HD šlapal v pohodě, najeli jsme 1375km.

Spotřeba byla 7,4l

celá dovča stála necelych 14tis pro dva lidi a HD

z toho za benál – 2 860,- Kč

za ubytování – 2 332,- Kč; nejlevnějši kemp 90kč, nejdražší 285Kč

za památky – 2 083,- Kč

za žrádlo – 3 847,- Kč

ostatní – cca 1 000,- Kč

V pátek to vypadalo na zdařilé počasí a tak jsme odpoledne vyrazili směr Mělník ve složení Pilník350 side, Jarda250 Pav a já 250 solo. Po chvíli jsme se pekli ve vlastní šťávě.Pauza na zmrzku a valíme dál. Před Mělníkem se zatahuje, narážíme na objížďku a začíná chcavec. Po chvíli bloudění dorážíme na místo. Dáme pívko a  stavíme stany. Pořád poprchává probíhají soutěže a čím víc se stmívá tím je počasí horší. Následují průtrže mračen a chvíli i kroupy. Po pokecu ve stanu na chvíli usínám.Kolem 3tí v noci mě budí další bouře, vstávám v 5t ráno a kolem 6tý se probírá většina účastníků. Počasí pořád na houno a tak balím a razím dom. Po cestě se stavuju na Kokoříně a od té chvíle už jen prší,čím blíž sem  domovu tím přibívá děšť na intenztě. Po cestě jsem ještě ztratil flašku s olejem a přesku z pásku, hadry sem sušil 2dny, ale jinak to byla dobrá akce.

Celkem nabitý víkend jsme začali na srazu Jawamanie v Krucemburku. Počasí nebylo zrovna supr, ale sjela dobrá parta, tak nebyla o zábavu nouze. Už vůbec nebyla nouze o alkohol v mnoha variantách – od plechovkovýho píva po domácí pálenky. Jedinou, a to velkou vadou na kráse byl stav kempu a to,  že si za pobyt nějaká slečna dovolila chtít peníze…. V sobotu jsme s Veronikou vyrazili zpět od Pardubic a přesedlali na HD. Náš cíl byl v našem oblíbeném kempu Miletín, což je přesný opak toho v Krucemburku. Po cestě jsme se srazil se zbytkem bandy a společně jsme dorazili do kempu. Po menším chaosu jsme se ubytovali a dali se do místního piva Pytlák. Večer se úpěšně zdařil, nakonec nás bylo u stolu asi dvanáct a všichni se dobře bavili. Spát se šlo po půlnoci. Ráno bodla skvělá snídaně v místní nálevně. Pak už se účastníci rozloučili a vyrazili dom.

Menší projížďka na Veroniky Jawě 250.

I přes dosti nepříznivé počasí jsme v pátek vyrazili do Miletína na sraz Black Knights. Dorazili jsme mezi prvními a po procházce po Miletíně následovalo ubytování a první pivo klasicky dobrý Krakonoš. S  blížícím večerem přituhovalo a rtuť na teploměru nechutně klesala.První kapela mě vůbec nenadchla,ale oproti minule se razantně zlepšilo ozvučení. Druhá grupa už byla o dostlepší. Druhý den jsme vyrazili do Hořic na závody podpořit kamarády Sukina a Schejbyho. První tréning byl ve znamení poruch a lazení schejbyho motorky Sukinovi až na drobnou chybku šlapala mašina dobře. Druhý tréning byl na vodě a tak  spíš o ničem, mezitím se popíjelo, klábosilo, v depu byly k vidění skvstný motorky jako třeba čtyř válcová replika ČZ a podobné stroje které normálně v životě neuvidíte. Jelikož celý den propršel a na Schejbyho motorce bylo dost práce uběhl den rychle a k večeru jsme se vrátili do kempu.Bylo málo lidí a tak se zrušilo hraní zbylích kapel. Zahrála jen tatrantule a to ještě s vypůjčeným bubeníkem, těm patří díky za rozproudění těch pár lidí co zůstaly a pařili. Zpestřením byl i  amatérský striptýz jednoho z Vikingů, kteří měli během dne vystoupení. Po podobných vystoupeních budete chtít normální striptýz a normální ženskou jak nás už předem upozornil účinkující. Po ranní česnačce jsme se rozloučili a vyrazili zpět na závody. Sukin odjel svůj závod v pohodě a skončil šwestý což je hodně slušný na první účast v Hořicích. Bohužel opět před Schejbyho závodem došlo k Tragické nehodě a závod byl ukončen. Pak už následovala jen smutná cesta domů.

Minulý ročník se nám moc líbil, a tak jsme tentokrát vyrazili už den předem a Pilník naplánoval cestu se zastavením v muzeu a na výstavce veteránů. Odjezd byl z Pce v půl deváté. U Pilníka jsme byli včas a čekalo se na přespolní účastníky. Poté jsme nabrali směr Přelouč, kde se k nám připojil další kamarád na kejvě se sajdou. Další zastávka byla za Kutnou Horou, kde jsme se zdrželi na výstavě veteránů. Poté jsme nabrali kurz na Český ráj, asi v půli cesty jsme omrkli Moto a Velo Muzeum, naobědvali se a vyrazili na závěrečnou štaci do Turnova. Tady jsme už měli zajištěné ubytování. Motorky jsme si dali k Jindrovi , jemuž patří velký dík jak za zajištění ubytování, tak za ranní pohoštění. Následovala prohlídka města a večerní pívko ve venkovní restauraci. Noční bouřce jsme jen tak tak utekli,  zato ráno bylo krásné, a tak jsme po snídani houfně vyrazili do Dolánek. Tady se sjelo 250 motocyklů, což byl rekord. Šlo o 20tý ročník a organizace byla výborná, skvělá vyjížďka krásnou krajinou, kolona městem a návrat do Dolánek v mně zanechali trvalé následky, díky kterým určitě přijedu i na další ročník. Domů jsme dorazili kolem 21h. Jawka šlapala jak hodinky, počasí bylo supr , banda se sešla výborná. Člověk si nemůže přát nic víc.